Prevence stresu, strachu a úzkosti

Předpoklady pro svobodu od stresu, strachu a úzkosti

Znalost potřeb a vhodný management ustájení a krmení

V úvodním článku jsme si nastínili co je třeba pochopit a jak to vlastně uchopit, včetně zorientování se člověka v široké nabídce na trhu pro koně. Podívali jsme se také zpět do minulosti, konkrétně 60 milionů let zpátky na první předky koní – prakoníky Eohippus, kteří už tehdy žili ve stádech a měli silné vrozené instinktivní jednání. Celková evoluce koně je obrovská, po fyzické i psychické stránce. V úvodu jste viděli obrázek prakoníka pro lepší představu a posouzení značných rozdílů. Další obrázek byl o znázornění evoluční řady rodů. Spousta proměn je také na rozvoji psychiky, mozek se koním zvětšil a vyvinul v mnohem komplexnější orgán, ovšem přirozená potřeba stáda a silné vrozené instinkty provází koně celou jejich dosavadní evolucí.

Pro kvalitní naplnění welfare koní potřebujeme znát a ctít jejich základní potřeby, ohlédnutím zpět v evoluci jsme si přiblížili, že konkrétně potřeba stáda je pro koně důležitou konstantou. Stádo je v jejich očích podstatně více, nežli příležitost ke hrám s kamarády. Je to zejména zdroj bezpečí. Opora stáda, evolucí rozvíjené fyzické i psychické vlastnosti a silné instinkty, zejména ty v podobě útěku, umožnily koním lepší ochranu a také obranu před přirozenými predátory, díky tomu dokázali přežít.

Dnes chováme naše domestikované koně v bezpečných podmínkách a tudíž útoky predátorů nehrozí, ale tak to koně nevnímají. Na pozoru se mají stále, všimnou si každého ruchu, změny okolí a podnětů. Je to jejich přirozenost a my bychom to neměli brát negativně. Mluvíme tu o potřebách a podmínkách pro kvalitní chov a život koní, ne o tréninku, na to teprve dojde řada. V tréninku už potřebujeme pracovat s tím, že základní potřeby koně jsou naplněny a tak se můžeme soustředit na rozvoj. K tomu patří mimo jiné schopnost rostoucí vyrovnanosti koně a jeho nezávislosti, oporu mu v tréninku zprostředkovává člověk. Ten mu správným přístupem umožní důvěru ve své vedení, zároveň učí koně více přemýšlet, nežli instinktivně jednat, to dodává koni větší sebejistotu a klid. Vše si probereme postupně, teď jsme stále u výchozích potřeb.

Kůň by neměl nikdy žít dlouhodobě sám, vyjímkou může být určitá momentální fáze, např. veterinární potřeba oddělení. Pokud by kůň musel žít sám, brzy bychom si pravděpodobně povšimli celkového nárůstu jeho stresu, strachu a úzkosti. Proč? Hlavně kvůli tomu, že samotný kůň si nedokáže tolik odpočinout, nikdo mu totiž záda neohlídá před případnými hrozbami. Jak jsem zmínila již v úvodním článku, v malé míře jsou stres, strach a dokonce i úzkost v životě koně přirozenými faktory. Pokud je ale ve vhodném stádě, jsou tyto faktory minimální a momentální oproti koni, který žije sám, toho stádo bohužel nepodpoří znovu nalézt svou jistotu a klid. Dále se nenaplní jeho potřeba interakce, péče s kamarády. Tím by se kvalita života koně zhoršila, stejně jako jeho naladění a pracovní schopnosti. Je proto naší zodpovědností mu podmínky kvalitního života zajistit a dbát na to, aby nebyl sám, na druhou stranu ani v nevhodně složeném stádě, či na nedostačujícím prostoru. Stádo je třeba skládat vždy s rozumem a ohledem.

U výběru ustájení bychom na potřebu stáda měli tedy myslet. Není to samozřejmostí všech stájí, někde může být management nastavený tak, že koně stádo, ani jinou interakci s dalšími koňmi nemají k dispozici. Kolikrát to lidé myslí v dobré víře, aby se koně mezi sebou nezranili, je to ale odepření svobody koně projevit přirozené chování, které naopak vede k větší nevyrovnanosti takových jedinců. Tito koně pak mohou začít být nebezpeční nejen sobě, ale i okolí, včetně člověka. Chybí jim jejich základní potřeba a tak mohou vznikat z frustrací nevhodné vzorce chování, snahy o kompenzaci stádové komunikace, úzkosti z nedostatku mentální stimulace a interakce. Koně stádo potřebují nejen k podstatnému zdroji bezpečí, ale také ke společným hrám, odpočinku a péči. Ať už je kůň ve stádě o dvou a nebo o sto koních, vždy je potřeba ho pozorovat a naslouchat mu, zda je toto stádo konkrétně pro něj to pravé ořechové, je to individuální.

Další požadavky managementu a zázemí u výběru vhodného ustájení závisí na konkrétních potřebách koní a lidí, upřednostnit bychom měli potřeby koně. Estetika zázemí pro oko člověka mu nepřinese tu spokojenost, jako právě vhodní kamarádi, výběh a celková pohoda v daném prostředí. Roli hrají také lidé, kteří přichází s koněm denně do kontaktu. Pokud to budou lidé nevyrovnaní a nedůvěryhodní, koně se budou manipulaci vyhýbat, poroste stres a strach, který může vést i k dlouhodobějším úzkostem.

Každý kůň, ať už je v režimu pastevním a nebo boxovém s chozením do výběhu, potřebuje také k prevenci před stresem, strachem a úzkostí o zdroje vhodný management krmení a tím zajistit svobodu od hladu a žízně, základní potřeby souvisí s naplněním všech svobod koně.

Trávicí trakt koní je uzpůsoben k neustálému příjmu potravy, v přírodě je jeho denní program složený zejména z chůze a pasení, spánkem tráví cca 3 –7 hodin denně, nějakou část zaberou také hry, interakce a péče s kamarády. U koní v ustájení toto musíme zohlednit a dbát na co nejčastější příjem potravy pro zdraví citlivého trávicího traktu. Seno by měli mít koně k dispozici ideálně 24/7, nebo alespoň několikrát denně. Pokud bude kůň vystavován nedostatku pastvy/sena, nezpůsobí to pouze závažné zdravotní potíže, které můžou vyústit ve vředy, koliky a další, ale vzniká i dlouhodobý stres, bude si nedostatku zdrojů dobře vědomý a znepokojí ho to celkově. Voda je nutná k dispozici vždy, kůň vypije cca 20 – 60 l/den.

Co se týče jadrných krmiv a konkrétních minerálů, vitamínů a stopových prvků, také mají velký vliv jak na zdraví, tak vyrovnanost koně. U jadrných krmiv platí, že vhodnější podání je častěji po menších dávkách, nežli větší množství naráz. Konkrétní složení a dávkování je vždy lepší konzultovat s odborníky, nechceme koně jádrem nikdy překrmovat. Obilné jadrné krmivo dodává koni takzvanou horkou energii pro práci a pokud není správně tělem využita, negativně ovlivní jeho psychickou pohodu a způsobí častější, či větší míry stresu, spolu s větší zátěží pro trávení. Existují alternativy dodání energie bez obilovin, časté jsou oleje pro postupně se uvolňující energii. Vitamíny, minerály a stopové prvky lze dodávat minerálkou, kúrami a nebo již ve směsích, je dobré je čas od času krevním obrazem zkontrolovat. Jejich nedostatky, nebo naopak jindy výraznější přebytky, mají též negativní dopad pro koně jak na tělo, tak na psychiku. I u volby krmiv je důležité koně pozorovat a vnímat, co mu prospívá, trávicímu traktu nepřitěžovat velkým množstvím nestravitelného lepku, toho má nejvíce pšenice a přesto je častým komponentem komerčních granulí/směsí a dbát na co nejčastější příjem kvalitního objemového krmiva.

Vhodně zvolený management ustájení, krmení, dostatečných potřebných zdrojů a rovnováhy výživových hodnot slouží jako prevence pro zdraví koně a k realizaci jeho welfare svobod, včetně aktuálně rozebírané svobody od stresu, strachu a úzkosti.

Evoluce mozku koní, Tilly Edingerová, 1948

Spolupráce může být oboustranná radost, ale nejprve je třeba znát, ctít a naplňovat přirozené potřeby koní

V příštím článku se zaměříme na téma v souladu s psychikou a celkovou manipulaci